Kapitoly z dejín Slovenska 1740 – 1945

Správa Českej tlačovej kancelárie o vyhladení obce Lidice uverejnená v dobovom periodiku Moravská orlice, 12. jún 1942:

„Úředně se oznamuje: Za pátrání po vrazích SS-Obergruppenführera Heydricha byly zjištěny nezvratné poukazy, že obyvatelstvo obce Lidice u Kladna poskytovalo podporu a pomoc okruhu pachatelů, kteří přicházejí v úvahu. Příslušné důkazy byly zjištěny bez pomoci místního obyvatelstva, třebaže na věc bylo dotazováno. Stanovisko k atentátu, tímto projevené, je zdůrazňováno ještě dalšími činy, Říši nepřátelskými, jakými jsou na příklad: nálezy protistátních tiskovin, skladišť zbraní a munice, illegální vysílačky a neobyčejně velkého množství zboží, jež podléhá řízenému hospodářství, a okolnosti, že v aktivních službách nepřátelských v zahraničí jsou obyvatelé jmenované obce [uvedené tvrdenia o vine a spolupáchateľstve obyvateľov Lidíc boli klamlivé, vyfabrikované nacistami]. Protože se obyvatelé této vesnice svou činností a podporou vrahů SS-Obergruppenführera Heydricha co nejhrubším způsobem provinili proti vydaným zákonům, byli dospělí muži zastřeleni, ženy dopraveny do koncentračního tábora a děti dány na náležité vychování [väčšina detí bola povraždená v koncentračnom tábore]. Budovy v obci byly srovnány se zemí a jméno obce bylo vymazáno.“     

Zdroj: Bez názvu. In Moravská orlice, 1942, roč. LXXX, č. 138, s. 1.

Odkaz člena československej (londýnskej) vládnej delegácie Prokopa Drtinu zaslaný z Banskej Bystrice prezidentovi Edvardovi Benešovi, 19. október 1944:

„Pán prezident! Pokiaľ ide o národný problém Čechov a Slovákov, máme zo všetkých rozhovorov dojem, že terminológia ústavy z roku 1920 o jednotnom národe československom udržateľná není. Potvrdzujú nám to aj vládni Čechoslováci, ktorí sami cítia československy. Potvrdil mi to napr. Pavel Blaho. Šrobár sám užil v preslove termínu slovenský národ. Pokiaľ sme mali o tom v Londýne informácie opačné, neboly správne, resp. nezodpovedaly skutočnosti. Vaše predpoklady, že budeme musieť v tomto smere revidovať predstavy z roku 1918, boly správne. Slováci berú svoju národnú individuálnosť ako niečo samozrejmého a nutné je s tým počítať a podľa toho zariadiť svoj postoj. Ja sa tu presvedčujem na každom kroku, že len tak možno posilniť štátnu jednotu čs.“    

Zdroj: GRONSKÝ, Ján (ed.). Komentované dokumenty k ústavným dějinám Československa I. 1914 – 1945. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2005, s. 579.