Kapitoly z dejín Slovenska 1740 – 1945

Oznámenie výsledkov jednaní v Mníchove československej delegácii podľa svedectva jej člena Huberta Masaříka, 29. – 30. september 1938:

„Naše letadlo odletělo z Ruzyně ve tři hodiny [29. septembra 1938], za hodinu dvacet jsme byli v Mnichově. Přivítání na letišti mělo ráz převážně policejní. Policejním autem za doprovodu členů Gestapa jsme byli odvezeni do hotelu Regina, kde byla také ubytována delegace anglická. Poněvadž konference byla již v plném proudu, bylo nám těžko vstoupit ve styk s vedoucími členy delegace francouzské a anglické; přece však jsem vyvolal telefonem z konference napřed Rochata, pak Gwatkina. Tento mi řekl, že ihned musí se mnou mluvit v hotelu. Prvou schůzku s ním jsem měl v sedm hodin v našem hotelu. Gwatkin byl velmi rozechvěn a velice skoupý na slovo. Z jeho rezervovaných poznámek jsem rozuměl, že nějaký plán, jehož obsah mi nemohl Gwatkin zatím prozradit, je již z většiny hotov a že tento plán je daleko horší než anglo-francouzské návrhy. Vysvětlil jsem mu na naší červené mapě všechny naše skutečné životní zájmy, jevil porozumění pro otázku kuloáru, kdežto o druhé věci už se nestaral… Gwatkin opakoval, že nevím, jak je situace těžká pro západní velmoci, a že nechápu, jak je těžko jednat s Hitlerem…

V jednu hodinu třicet [30. septembra 1938 po polnoci] byli jsme zavolání do konferenčního pokoje, kde byli Neville Chamberlain, Daladier, Sir Horace Wilson, Léger, Gwatkin, Mastný a já. Nálada tíživá, chvíle rozsudku. Francouzi zřejmě zarážení u vědomí toho, co to znamená pro francouzskou prestiž. Chamberlain… dal vyslanci Mastnému přečísti nahlas text dohody… Zatím co vyslanec Mastný mluvil s Chamberlainem o menších detailech, (Chamberlain neustále zíval bez rozpaků), ptal jsem se Daladiera a Légera, zda očekávají nějaké vyjádření nebo odpověď naší vlády na předloženou nám dohodu. Daladier – zřejmě v rozpacích – neodpovídal, zato Léger s poznámkou… že žádné naše odpovědi již neočekávají, že to považují ovšem za přijato… Situace stávala se již skutečně tíživou pro všechny přítomné, nám bylo dostatečně brutálně vysvětleno a to Francouzem, že je to rozsudek bez odvolaní a bez možnosti oprav. Chamberlain dával zřetelně najevo svoji únavu; text byl přečten, byla nám odevzdaná druhá, lehce opravená mapa, my se rozloučili a šli. Československá republika v hranicích z roku 1918 přestala existovat…“

Zdroj: ŠAMBERGER, Zdeněk (ed.). Mnichov 1938 v řeči archivních dokumentů. Praha: Státní ústřední archiv, s. 167-168.